Vyberte stránku
 

Oddlužení OSVČ

V dnešní nelehké době spojené s uzavíráním podniků v souvislosti s přijetím krizových opatření proti šíření koronaviru může u některých podnikatelů nastat situace, kdy již nebudou schopni plnit svým věřitelům peněžité závazky pocházející z podnikatelské činnosti, ať už z titulu nezaplaceného nájemného za prostory sloužící k podnikání nebo z titulu neuhrazených splátek na podnikatelský úvěr a začnou tak naplňovat znaky úpadku či hrozícího úpadku.

O možnosti využití institutu mimořádného moratoria jakožto ochrany před věřiteli v případě snahy o obnovu fungování podniku jsme již psali zde.

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) úpadek definuje jako situaci, kdy má dlužník více věřitelů (tedy alespoň 2), současně má peněžité závazky již 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Neschopnost plnit své závazky zákon spojuje se čtyřmi situacemi, a to když dlužník zastaví platby podstatné části svých peněžitých závazků nebo tyto závazky neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, dále pokud není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek v exekuci nebo v případě, kdy dlužník, na něhož byl podán insolvenční návrh ze strany věřitele, nesplní povinnost předložit seznamy majetku, závazků a zaměstnanců. O úpadku rovněž mluvíme v případě tzv. předlužení, které může nastat u právnické osoby či fyzické osoby podnikatele a jde o situaci, kdy má dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku.

Úpadek lze dle insolvenčního zákona řešit třemi způsoby, a to konkursem, reorganizací a oddlužením. V tomto článku se budeme věnovat řešení úpadku oddlužením a konkrétně se zaměříme na průběh oddlužení u fyzických osob podnikatelů.

Oddlužení lze provést dvěma způsoby – prostým zpeněžením majetkové podstaty obdobně jako je tomu v konkurzu nebo plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Oddlužení pouze formou plnění splátkového kalendáře již není možné. Nutno dodat, že dlužník sice může v návrhu na povolení oddlužení žádat o provedení oddlužení jedním z výše uvedených způsobů, avšak volba způsobu oddlužení náleží věřitelům, kteří musí ohledně způsobu oddlužení vyslovit souhlas nadpoloviční většiny věřitelů, jejichž pohledávky zároveň činí nadpoloviční většinu nezajištěných přihlášených pohledávek. Pokud se na způsobu oddlužení nedohodnou, rozhoduje o něm soud.

Oddlužit lze i osobu, která má dluhy z podnikání, a to za předpokladu, že s tímto postupem souhlasí věřitelé, o jejichž pohledávku plynoucí z podnikatelské činnosti dlužníka jde. Tento souhlas se presumuje, což znamená, že pokud daný věřitel nejpozději s podáním přihlášky své pohledávky výslovně nesdělí nesouhlas s oddlužením a toto stanovisko neodůvodní, platí, že s oddlužením podnikatele souhlasí. Dluhy z podnikání nebrání oddlužení ohledně pohledávky zajištěného věřitele, neboť ten se uspokojuje z předmětu zajištění a dále ohledně pohledávek věřitelů, které zůstaly neuspokojeny v konkursu.

Od roku 2019 insolvenční zákon upravuje pro oddlužení fyzických osob podnikatelů v rámci oddlužení přesný postup pro plnění splátkového kalendáře těmito osobami. Dříve tato úprava chyběla a na oddlužení fyzických osob podnikatelů se aplikoval stejný postup jako na oddlužení spotřebitelů. V současné době funguje plnění splátkového kalendáře u fyzických osob podnikatelů tak, že insolvenční soud určí dlužníkovi na základě účetních podkladů za předchozí zdaňovací období výši tzv. zálohové splátky, kterou dlužník splácí každý měsíc. Zálohová splátka se vypočte z 1/12 zjištěného zisku dlužníka za poslední zdaňovací období, přičemž z částky takto vypočítané se odvádí na plnění splátkového kalendáře částka ve výši, v jaké mohou být při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky.

Následně na konci zdaňovacího období určí insolvenční správce výši tzv. referenční srážky, a to na základě dlužníkem předložených podkladů jako je daňové přiznání, výpisy z účtů atd., kterou vypočítá obdobným způsobem jako zálohovou splátku, ovšem tentokrát ze zjištěných zisků dlužníka. Pokud je součet zaplacených zálohových splátek nižší, než je výše součtu stanovených referenčních srážek za dané období, je třeba, aby dlužník tento rozdíl bez zbytečného odkladu uhradil. V případě, že je naopak součet zaplacených zálohových splátek vyšší než výše součtu referenčních srážek za dané období, nemá dlužník nárok na vrácení přeplatku, lze však insolvenční soud žádat o snížení zálohové splátky.

Uvědomujeme si, že výpočet částky hrazené podnikatelem v rámci plnění splátkového kalendáře může být složitý, ale i s tímto problémem Vám můžeme poradit a pro Váš přehled Vám tuto částku na základě Vámi poskytnutých podkladů předběžně vypočítat.

Oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty lze splnit rychlou formou, pokud dlužník během 3 let zaplatí 60 % pohledávek nezajištěných věřitelů nebo v případě, že se toto dlužníkovi nepodaří, pokračuje ve splácení dál a oddlužení bude v takovém případě splněno za 5 let od schválení oddlužení, pokud dlužník vynaložil veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat. Rozhodnutím o splnění oddlužení insolvenční soud současně osvobodí dlužníka od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny a dále od pohledávek věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili.

Pokud se Vašeho podnikání dotkl dopad opatření přijatých v rámci covidové pandemie a potýkáte se nyní s řešením finančních problémů, neváhejte se na nás obrátit a využít našich právních služeb. Jsme si jisti, že pro Vás nalezneme vhodné řešení Vaší situace.

Tým advokátní kanceláře Mgr. Kristýny Ditmarové